, Blog

Alkohol – dobrý sluha nebo zlý pán?

Praha, 29. 3. 2022 – „Alkohol může být občas dobrý sluha, ale často je také zlý pán,“ uvádí Jindřich Vobořil. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti v roce 2021 poprvé připravilo obsáhlou Zprávu o alkoholu v České republice, která je podkladem pro formulaci vládních veřejnězdravotních opatření založených na faktech.

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti zpracovalo v rámci informačního balíčku o závislostech historicky první samostatnou Zprávu o alkoholu v České republice 2021. Dosud byla vybraná přehledová data o situaci v oblasti alkoholu uváděna jen ve výročních zprávách o stavu ve věcech drog.

Česká republika patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele a také země s nejvyšším výskytem nárazového pití alkoholu na světě.

Národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil vnímá první vydání zprávy k alkoholu jako příležitost zahájit zásadní kroky, založené na faktech. Alkohol podle něj představuje v kontextu české společnosti návykovou látku s nejrizikovějšími dopady. Veřejnost si přitom důsledky vysoké konzumace alkoholu dostatečně neuvědomuje. Problémem je vysoká společenská akceptace alkoholu jako průvodce každodenními, svátečními, rodinnými i společenskými událostmi či oslavami bez odpovídající reflexe zdravotních či sociálních rizik.

"Alkohol může být občas dobrý sluha, ale často je také zlý pán," říká Vobořil. "Netvrdím, že z každého, kdo si občas dá pivo nebo skleničku vína, se stane alkoholik, ale lidé by si měli být vědomi rizik spojených s konzumací alkoholu. Není zapotřebí prosazovat úplnou abstinenci, ale je nezbytné o těchto rizicích pravidelně informovat. Úmrtnost spojená s alkoholem v ČR v posledních letech roste, zejména v souvislosti s alkoholickým onemocněním jater. Roste také počet nehod a sebevražd pod vlivem alkoholu. Alkohol je také nejčastější příčinou domácího násilí a mnoha sociálně nežádoucích jevů."

Nadměrná konzumace alkoholu má negativní vliv na duševní zdraví (úzkosti, deprese, psychotické poruchy, alkoholová demence, závislost) i na zdraví fyzické - zejména jsou s vysokou mírou konzumace alkoholu spojeny nemoci trávicí soustavy a jater (rakovina, cukrovka, záněty) a onemocnění srdce (infarkt myokardu, vysoký krevní tlak, kardiomyopatie). Alkohol je příčinou asi 6 % celkové úmrtnosti v ČR - to je asi 6,5 tisíc úmrtí ročně.

Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová komentuje zjištěná data: „V posledních letech lze sledovat nárůst prevalence denní konzumace alkoholu mezi dospělými, a to zejména u mužů. K největšímu nárůstu došlo ve věkové skupině 45 až 54 let, avšak nárůst byl zaznamenán ve všech věkových skupinách s výjimkou skupiny 15 až 24 let."

Ve vztahu k mladým lidem Chomynová upřesňuje: „Podle různých studií míra užívání alkoholu, včetně rizikových forem pití, mezi dětmi a dospívajícími klesá, a to již od roku 2011. V mezinárodním srovnání však zkušenosti české mládeže s alkoholem zůstávají stále na velmi vysoké úrovni - např. pití nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti (tj. 5 a více sklenic) uvádí 38,5 % českých 16letých, jednou týdně nebo častěji pije nadměrné dávky alkoholu 11,7 % dospívajících. Dlouhodobě dochází k vyrovnávání rozdílů mezi chlapci a dívkami a nadále pozorujeme rozdíly mezi studenty podle typu studované školy - nejvyšší hodnoty ukazatelů jsou u studentů středních škol bez maturity. Kolem 18. roku věku se rozdíly mezi typy škol vyrovnávají."

V mezinárodních srovnáních (např. OECD, WHO) se ČR dlouhodobě umisťuje na prvním až čtvrtém místě. Průměrně se v ČR spotřebuje 10 litrů etanolu na 1 obyvatele za rok (včetně dětí a seniorů), což odpovídá množství přibližně 22 g na 1 obyvatele/den. Rovněž výskyt nárazového pití alkoholu patří k nejvyšším na světě.

Jindřich Vobořil k tomu uvádí: „Asi žádný rodič by nedal svému dítěti trochu kokainu, přesto k první zkušenosti mladých lidí s alkoholem dochází většinou v rodinném prostředí. Vysoká tolerance české společnosti ke konzumaci alkoholu mladistvými určitě nepatří mezi věci, na které bychom měli být hrdí. Nesmíme totiž zapomínat na fakt," dodává Vobořil, „že podle mnoha studií alkohol je nejčastější iniciační drogou ke konzumaci vysoce rizikových drog, jako je třeba heroin nebo pervitin."

V úvodu zmiňovaná více než dvěstěstránková Zpráva o alkoholu v České republice 2021 přinesla mimo jiné následující zjištění:

  • Dostupnost alkoholických nápojů je v ČR velmi vysoká. Alkohol je podle zákona možné prodávat v jakékoli denní či noční době a na mnoha místech, v jakékoliv prodejně potravin, ve stáncích s občerstvením, v prostředcích hromadné dopravy, na čerpacích stanicích apod. Dostupnost alkoholu pro nezletilé je extrémně vysoká, podle studie ESPAD si např. pivo snadno obstará 80 % 16letých.
  • Domácí výroba lihovin je zákonem zakázána, pivo či víno je možno vyrobit doma do množství 2 000 l na domácnost. Českým specifikem jsou tzv. pěstitelské pálenice, kde si mohou pěstitelé nechat vyrobit omezené množství ovocného destilátu z vlastního ovoce. Nejvíce rozšířeny jsou v moravských regionech.
  • Denně pije alkohol 10 % dospělých. Odhadem 11 % české populace splňuje diagnostická kritéria pro závislostní poruchu spojenou s konzumací alkoholu. Rizikově pije alkohol 17-19 % dospělé populace, tj. v přepočtu odhadem 1,5-1,7 mil. obyvatel ČR, z nich téměř 900 tis. (9-10 % populace) spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu. Výskyt škodlivého pití alkoholu je dlouhodobě 2-3krát vyšší mezi muži. Dlouhodobé trendy ukazují nárůst prevalence škodlivého užívání alkoholu od r. 2012.
  • Za rizikové je považováno průměrné denní pití více než 20 g etanolu (1-2 sklenice) u žen a 40 g etanolu (2-4 sklenice) u mužů. Za škodlivé (s vysokým rizikem) je považováno průměrné denní pití více než 40 g etanolu (2-4 sklenic) denně u žen a 60 g etanolu (3-6 sklenic) u mužů. Pití 5 a více sklenic při jedné příležitosti (tzv. nárazové pití) představuje dodatečné riziko.
  • Jakákoliv dávka alkoholu (tj. např. už jeden nápoj denně) představuje riziko negativních důsledků a žádnou dávku alkoholu nelze doporučit jako prospěšnou či považovat za bezpečnou.
  • Za alkoholický nápoj obsahující 10 g etanolu je odvedena různá spotřební daň v závislosti na druhu alkoholického nápoje: u vína je to 0 Kč, u piva cca 1 Kč, u lihovin 4 Kč (u ovocných destilátů z pěstitelské pálenice 2 Kč), u likérových vín 1,5 Kč, odhady pro cider a hard seltzer jsou komplikované s ohledem na to, že daň se počítá od typu alkoholu obsaženého v těchto nápojích, což je různé podle výrobce.
  • Na spotřební dani z alkoholických nápojů stát v posledních letech inkasoval cca 13 mld. Kč ročně: z lihovin kolem 8 mld. Kč (61-62 %), z piva 4,5 mld. Kč (35-36 %) a z vína a meziproduktů 0,4 mld. Kč (3 %). V r. 2020 došlo k meziročnímu poklesu, pravděpodobně v důsledku epidemie COVID-19.
  • Odhad celkových společenských nákladů spojených s konzumací alkoholu v ČR z r. 2016 uvádí náklady užívání alkoholu ve výši 56,6 mld. Kč.
  • Reklama na alkohol je v ČR všudypřítomná, je běžnou součástí televizního vysílání. Marketing a sponzoring alkoholu je spojen zejména se sportem, zábavou a kulturou. V posledních letech jsou problémem skrytá reklama a marketing na internetu, kterým mohou být vystaveny bez omezení také děti.
  • Ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6-7 tis. osob, což představuje 6 % celkové úmrtnosti v ČR (10 % u mužů a 2 % u žen). Přibližně 2 tis. případů úmrtí jsou přímo přiřaditelné alkoholu, u dalších 600 případů ročně jde o úmrtí pod vlivem alkoholu v důsledku nehod nebo sebevražd. Největší podíl celkového počtu alkoholových úmrtí se vyskytuje ve starších věkových skupinách, nejvyšší relativní zátěž alkoholem byla ve věkové skupině 35-44 let. Závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace.
  • Krátké intervence u rizikových či intenzivních uživatelů alkoholu provádí přibližně polovina lékařů. Odhadem pouze polovina osob je při návštěvě lékaře dotázána na konzumaci alkoholu a necelá desetina dostane doporučení s pitím přestat nebo ho omezit.
  • Aktuálně je v ČR odhadováno téměř 300 adiktologických programů různého typu, z nich je 30-40 rezidenčních programů a 40 doléčovacích programů. V kontaktu s adiktologickými programy je ročně přibližně 30 tis. uživatelů alkoholu, z nichž cca 27 tis. osob je v kontaktu s psychiatrickými zařízeními, a z toho cca 6 tis. je v lůžkové péči. Uživatelé alkoholu jsou také klienty nízkoprahových harm reduction programů primárně určených pro osoby užívající nelegální drogy, v r. 2020 bylo v kontaktu s nimi 3,3 tis. uživatelů alkoholu. Ze sdružení na bázi svépomoci je nejvíce rozšířeno společenství Anonymní alkoholici, které působí v 67 skupinách ve 45 městech.
  • V posledních letech jsou viditelné mediální kampaně věnující se alkoholu a funguje také řada webových stránek pro veřejnost věnovaných snížení konzumace, negativních dopadů užívání alkoholu a poskytujících informace o možnostech pomoci.

Další informace

Celé znění Zprávy o alkoholu v České republice 2021 (PDF) najdete na úvodní stránce webu drogy-info.cz.

Souhrn zprávy (html): Alkohol 2021

Všechny dosud vydané výroční zprávy, které připravilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, jsou dostupné na stránkách drogy-info.cz pod záložkou Výroční zprávy.

Tato tisková zpráva je zveřejněna rovněž na stránce Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky - pod záložkou Pro média a v Press centru na drogy-info.cz.

 

 


Zpráva o alkoholu v České republice 2021 je první souhrnnou zprávou o užívání alkoholu a jeho zdravotních a sociálních dopadech v ČR. Přečtěte si ji:  Blog alkohol-skodi